Vážený pane premiére, vážený pane ministře vnitra,

obracíme se na Vás v době, kdy se naší zemí šíří vlna nenávisti v souvislosti s možným přijímáním uprchlíků. Veřejnou debatu ovládla prostřednictvím několika jedinců a jejich iniciativ atmosféra paniky, zastrašování a výhrůžek. Demonstrace se zvrhávají v nenávistné pochody, propagující ideologie v příkrém rozporu s demokracií a právním státem. Nad demonstrujícími na Václavském náměstí se ve středu 1. 7. tyčily šibenice jako jasný vzkaz těm, kdo mají odvahu nepodlehnout falešnému pocitu obránců vlasti před nájezdníky z cizích zemí a staví se xenofobii na odpor.

Na demonstracích se štve proti náboženským i etnickým menšinám. Zatýkáni a šikanováni policií jsou ti, kteří se nenávisti postaví, ne ti, kdo k ní otevřeně vyzývají. Pokud organizátor demonstrace Adam B. Bartoš, člověk známý především nekonečným tvořením seznamů nepřátel republiky, třímá před stovkami lidí v ruce oprátku a provolává, že skrze ni dojde k převzetí situace do vlastních rukou, a policie jen přihlíží, je to alarmující.

Alarmující je též to, že se ani vláda, ani žádná z vládních stran otevřeně neohradí proti těmto projevům a neoznačí je za nedemokratické. Společnost postavená na principech základních lidských práv, za kterou Českou republiku pokládáme, se nesmí nechat rozkládat manipulátory, kteří zneužívají lidský strach a nespokojenost k uzurpování politického prostoru a vlivu.

Pokud si v tomto roce se slávou připomínáme výročí konce druhé světové války, je ostudné, když jen nečinně přihlížíme tomu, jak dochází k restauraci podobných, ne-li totožných názorů, které tento tragický konflikt zapříčinily. Pokud jsme s velkou pompou udělili siru Nicholasi Wintonovi státní vyznamenání za záchranu dětí z Československa, nemůžeme se zároveň stavět zády k uprchlíkům, či dokonce svou pasivitou tolerovat xenofobii a vylučování.

To, co se v posledních dnech děje, nás jako společnost posouvá o několik desetiletí zpět a zakládá na problémy, jež mohou vyústit v hlubokou krizi. Právě sociální demokracie, jejímiž jste členy, v poválečném období přispěla k budování a šíření humanismu a solidarity. Dnes nastal čas na tyto úspěchy navázat.

Proto Vás se vší naléhavostí vyzýváme:

V Praze, 1. července 2015

Chci tuto výzvu podpořit!

Výzvu již podpořily tyto organizace:

Výzvu již podpořilo 11107 lidí: